Proč musíme být opatrní při zařazování masa, mléka a vajec do jídelníčku kojenců a batolat?

           Asi každá máma ví, že nesmí dát miminku, které nemůže být kojeno, plné kravské mléko. Není to kvůli obsahu tuku (mateřské mléko je stejně tučné jako kravské, obsahuje 4 % tuku), ale kvůli vysokému obsahu živočišných bílkovin ( kravské – 3,5% bílkovin, mateřské

 – 1,5% bílkovin). Jeho podávání by vedlo k velkému zatížení dítěte a nemělo by být neředěné zařazováno do jídelníčku do 3 let jeho věku.

            Stejné platí u masa, vajec a ostatních mléčných výrobků, které se běžně doporučují zařazovat do příkrmů kojencům od 6 měsíce (vepřové maso obsahuje 15%, drůbeží 21%, vejce 13%, tvaroh 19%, tvrdé sýry 25%  bílkovin). Představují tak mnohem větší zatížení organismu děťátka živočišnými bílkovinami, než je známo u plného, neředěného kravského mléka.

            Proto není vhodné, aby příkrmy obsahovaly maso, vejce a mléčné výrobky alespoň do 1 roku. Od 2 –3 let věku dáváme dětem maso ne více než 1x za týden, vždyť tomu tak bylo zvykem po celá staletí. Mléko ředíme, jogurt a tvaroh přidáváme do jídla jen po lžičkách.

            Pokud však dítě dostává plnohodnotnou stravu složenou z obilovin, luštěnin, zeleniny, ovoce, semen, ořechů a panenských olejů, není potřeba maso do jídelníčku zařazovat.

            Maminky, které kojí děti do 2- 3 let, třeba i 1 - 2 x denně, nemusí svému děťátku podávat žádné jiné mléko či výrobky z něj. Mateřské mléko s ostatními plnohodnotnými příkrmy je naprosto dostačující. Děti dnes velmi citlivě (alergicky) reagují na bílkovinu kravského mléka a proto jeho zařazení do jídelníčku co nejvíce oddalujme.

MUDr. Hofhanzlová

Zdroj: Davídek a kol. 1983, ing. Stratil 1993 ABC Zdravé výživy